V hledání zajímavostí o vavřínu jsem narazila na doporučení namáčet pomalu klíčící semena v Epině. Vznikly otázky - složení, bezpečnost, účinnost Epinu.
Nejprve trochu chemie. Epin se skládá z epibrassinolidu, podmíněně netoxické látky. Je to brassinosteroid.
Brassinosteroid je fytohormon, který zajišťuje normální fungování imunitního systému rostliny ve stresových podmínkách - při mrazu, suchu, onemocněních atd. Je to fytoesterod, adaptogen, který zvyšuje odolnost organismu a působí jako stimulátor růstu.
Enzym se nachází v každé rostlinné buňce, v mikroskopických dávkách.
Epibrassinolid, který se používá v Epině, je získáván synteticky a je identický s přírodním fytohormonem. Výrobce Epinu hovoří o snížení akumulace těžkých kovů a radionuklidů v zóně kontaminace rostlinou díky rosení Epinem. Navíc přípravek chrání rostliny před infekcemi a může být alternativou pesticidům.
Návod k použití psát nebudu, na obalu je to podrobně popsáno.
Našla jsem recenzi, kde Epin ochránil jahody před černou nožkou (pro mě je to nepřítel číslo jedna). Nicméně autor recenze trvá na tom, že ošetření je nutné provádět každý den po celý život, a ne tak, jak se doporučuje v návodu.
Připravený roztok Epinu není vhodný k použití déle než 2 dny.
Ještě rada: provádějte rosení tam, kde není přístup přímých slunečních paprsků, protože přípravek se rozpadá UV zářením.
Zkušení zahrádkáři také upozorňují na úskalí použití Epinu: rostliny si na přípravek rychle zvyknou a buňky přestávají produkovat vlastní fytoesteroidy. Existuje jakási alternativa k Epinovi - Cirkon .
Trochu znepokojují bezpečnostní opatření při práci s Epinem: pracovat pouze v rukavicích, po práci se umýt a vypláchnout ústa, nádobu spálit nebo umýt chlórovým vápnem…
Zda použít stimulátor - rozhodnout se musíte sami.
