Chci se upřímně přiznat – nikdy jsem neměla ráda hrabání se v zemi. Dětské vzpomínky na práci na zahradním záhonu mi nahánějí husí kůži – horko, hmyz a bolesti v zádech. Tehdy jsem se rozhodla – dost! Žádná rajčata a brambory! Ani květiny si nepořídím! Ale s časem jsem zatoužila postavit si na parapet pár kaktusů… Když jsem kupovala kaktusy, všimla jsem si rozmanitosti sukulentů, které nejsou náročné na péči, a sestavila jsem z několika druhů kompozici. Po nějaké době jsem si přála břečťan, pak fíkus a tak to šlo dál.
Moji mánii omezovaly jen časté stěhování, protože s palmami v kyblících se stěhování komplikuje…
Takto, rok co rok, jsem zkrocovala svou vášeň a snila o svém hnízdečku, ze kterého budou viset liány z lustru. Ale přišel ten okamžik, kdy se člověk ohlédne zpět a uvědomí si – žít je třeba teď, a ne zítra. Rozhodla jsem se pro svou osobní malou zahrádku bylinek doma, kousíček zahrady na parapetu!
